Historie Barum Rally

Předchůdkyní této soutěže byl amatérský podnik v roce 1971. První vítěz Barum Rallye byla Československá posádka Halmazňa - Kostruh ze Škodou 1100 MB. Už Barum rallye 1972 byla zařazena do Mistrovství Československa v rallye 1972. Favoritem tehdy byl Vladimír Hubáček s vozem Alpine A110. Jako na jiných soutěžích u nás, i zde byly zařazeny takzvané Sprint etapy, kvalifikační a okruhové zkoušky. Brzy zde začali startovat i zahraniční jezdci jako například Walter Röhrl nebo Franz Wittmann. V druhé polovině 70. let zde dominoval vůz Škoda 130 RS. Ročníky 1976, 1979 a 1980 s ním vyhrál John Haugland, v roce 1977 vyhrál se stejným vozem Václav Blahna a v roce 1978 Jiří Šedivý.

V 80. letech začala soutěž získávat svůj klasický charakter, objevily se zkoušky Kopná a Pindula. Na Barum rallye 1985 měl premiéru vůz Škoda 130 LR a získal kompletní stupně vítězů. Kromě toho zde vítězily vozy Renault 5 Turbo, Opel Ascona 400 nebo Audi Quattro. Několik ročníků bylo částečně pořádáno i na Slovensku. Koncem 80. let zde zvítězili Leo Pavlík, Attila Ferjancz a opět Wittmannn. V 90. letech soutěž získala Evropský koeficient 10. Díky tomu zde o titul mistra Evropy bojovali Patrik Snijers, Erwin Weber, Raimund Baumschlager a Enrico Bertone. V druhé polovině 90. let se začalo závodit na testovacím polygonu automobilky Tatra v Kopřivnici. Nejmladším vítězem soutěže se při Barum rallye 2000 stal Roman Kresta, který zde vyhrál s vozem Škoda Octavia WRC a tento úspěch zopakoval i o rok později. Barum rallye 2002 získala evropský koeficient 20 a to znamenalo účast hlavních jezdců Mistrovství Evropy.

Barum rallye 2005 byla pořádána jako kandidátský podnik Mistrovství světa v rallye. Také byla poprvé zařazena městská rychlostní zkouška v ulicích Zlína. Barum rallye 2007 byla součástí šampionátu Intercontinental Rally Challenge 2007 a tou je dodnes.